Proč se tento výběr řeší

Možná znáte situaci, kdy internet jede rychle u routru, ale na druhém konci objektu už síť nedodává. Nebo když se mezi halou a kancelářemi plánuje nová trasa a otázka zní: měď, nebo vlákno? Rozdíl mezi nimi se totiž ukazuje právě na hlavních a dlouhých úsecích.
Optické vlákno přenáší světlo, měděný kabel elektrický signál. A právě ten rozdíl rozhoduje o vzdálenosti, odolnosti vůči rušení i možnostech rozšíření.
Vzdálenost, kde měď dorozumí
Klasická měděná kabeláž má stanovenou délku segmentu, po které se musí signál přes aktivní prvek znovu posílit. Každý takový prvek znamená další rozvaděč, napájení, místo k chybě a místo k údržbě.
Optické vlákno zvládá mnohonásobně delší úseky bez ztráty výkonu. Síť tak vede z technické místnosti na druhý konec areálu, do druhé haly i na vedlejší budovu bez vkládaných prvků – jednou trasou.
Rušení, uzemnění a galvanická oddělenost
Měděný kabel vede kromě dat i to, co kolem něj vzniká: indukční napětí, rušení od výkonových strojů, případně napětí mezi objekty s rozdílným potenciálem. Optické vlákno je nezávislé – nepřenáší elektrický proud, a proto přenese jen to, co se po něm posílá.
U sítí vedoucích mezi budovami se tak snadněji vyhneme problémům s strukturovanou kabeláží a rozdíly potenciálů. Vlákno je proto přirozenou volbou tam, kde se objekty a elektrické sítě prolínají.
Bezpečnost a budoucí rozšíření
Optické vlákno se těžko odposlouchává a na trase nevede žádný elektrický obvod, který by šel manipulovat. U sítí citlivých na bezpečnost to hraje roli. A když později přidáváte rychlost, vyměňujete elektroniku na konci trasy – kabel zůstává. To je jeden z nejpříjemnějších důsledků vlákna: síť, která vydrží a dá se rozšiřovat.
Měděná síť se přitom vyplatí také – jen je kratší dech. Nová generace přenáší víc rychlosti na stejném kabelu, ale jen na krátké vzdálenosti. U dlouhých hlavních tras tak nakonec vlákna přidávat budete stejně.
Kdy dává smysl měď
Toto není článek proti mědi. U krátkých tras uvnitř budovy, u zařízení napájených přes kabel, u terminálů, tiskáren a pracovních stanic je měděná kabeláž stále správná volba. Smysl má to, co odpovídá úseku.
Rozdíl je proto v jedné zásadě: na koncích sítě měď pracuje – na hlavních a dlouhých úsecích, mezi objekty a u nových staveb patří vlákno. Moderní síť je proto dnes často hybridní: vlákno mezi rozvaděčem a objekty, měď u pracovních stanic.
Jak to děláme my
U sítí pro firmy navrhujeme trasy podle konstrukce objektu a podle toho, co bude síť dělat za pět let. Zafukujeme, svaříme, měříme a předáme – a měděnou kabeláž vedeme tam, kde je nejvhodnější, ne jen tam, kde se v prvním návrhu objevila.
Každá trasa se dokumentuje a ověřuje podle dohody se zadavatelem, aby síť nebyla jen „živá dnes“, ale i servisovatelná zítra.